cularis

Oprava centroplánu Cularise

Ne vždy stačí Dremelka. Pro opravu centroplánu Cularise jsem se musel vybavit daleko dospělejším nářadím. Pořádná ruční vtračka, sada vrtáků s průměrem od centimetru nahoru, největší mosazná trubka, která se dala sehnat u Pecky. Ničeho ale nelituji, a to z jediného důvodu - dílo se podařilo.

Cularis crash

Přiblížení na brzdách, větroň ztrácí rychlost, metr nad zemí srovnám do horizontu. Teď již musím na zem. Okolo je spousta sněhu, na poli i ploše letiště. Přistání jako do bavlnky, ovšem na dráhu - a ne dva metry vedle. Tam čekala zmrzlá oranice, každá hrouda pevná jako žula. Bylo osm stupňů pod nulou.

Multiplex Cularis

Mám větroně rád, létají pomalu, tiše a klouzavý let má v sobě jemnost kterou těžko najdete kdekoli jinde. Vždy jsem překvapen z toho, že tak těžká a neobratná věc dokáže nepochopitelně dlouho plynout nad zemí. A v tichém opojení se někdy dá zažít pocit kdy tolik rozdílných věcí jako já, model, vzduch a okolní příroda splyneme v jednu bytost. Tyto okamžiky, nepříliš časté a vždy vykoupené spoustou otravných maličkostí, se nezapomínají.

Subscribe to cularis